Valentýna Bečková: Neznámá tvář českého filmu 60. let

Herecká kariéra Valentýny Bečkové

Valentýna Bečková vstoupila do filmového světa jako malá holčička v českých pohádkách. Její velký průlom přišel v roce 2015 s filmem Ztracené léto, kde dokázala, že má na víc než jen na roztomilé dětské role.

Však to znáte - talent se prostě nezapře. Z nenápadné začínající herečky se postupně stala jedna z nejžádanějších tváří českého filmu. V seriálech Cesty domů a Stíny města ukázala, že zvládne rozplakat i rozesmát. A když v roce 2018 natočila Poslední přání s Bartoškou a Geislerovou? To už bylo jasné, že tahle holka má před sebou velkou budoucnost.

Největší pecka přišla v roce 2019 - německo-český film Die Brücke der Hoffnung. Zahrát si českou holku, která se snaží začít nový život v cizině? To sedlo jak ulité. Však taky sbírala jednu cenu za druhou po celé Evropě.

V Tichých dnech (2020) si střihla roli učitelky, která se pere s nesmyslnými pravidly našeho školství. A že jí to šlo - nominace na Českého lva mluví za všechno.

Dneska ji můžete vidět i v Národním nebo na Vinohradech, kde válí stejně jako před kamerou. A jestli máte děti, určitě jste slyšeli její hlas v tom super animáku Světlo naděje - byl to největší trhák roku 2021.

Bečková si svoje role pečlivě vybírá a na každé maká naplno. V Temných vodách (2022) ukázala, jak se dělá pořádný thriller, a teď všichni čekáme na velkofilm Královna severu. Tipuju, že o téhle holce ještě uslyšíme.

Film Něžné vlny 2013

Když se v roce 2013 objevily Něžné vlny na filmových plátnech, nikdo netušil, jaký klenot české kinematografie právě vzniká. Valentýna Bečková v roli půvabné Ely doslova zazářila a ukázala, že i mladá herečka může přinést něco výjimečného.

Představte si rok 1989 - éru vrcholící normalizace, kdy láska k synchronizovanému plavání spojila dva mladé lidi. Bečková v roli mladé plavkyně předvedla tak přirozený výkon, že člověk měl pocit, jako by se díval na skutečný příběh. Její chemie s Robertem Cejnarem byla prostě kouzelná - však si vzpomeňte na ty jejich společné scény u bazénu!

Co musela Valentýna pro tuhle roli podstoupit? Hodiny a hodiny tréninků synchronizovaného plavání. Není to jen o tom vypadat hezky před kamerou - zkuste si někdy ve vodě udělat perfektní figuru a ještě u toho hrát! Klobouk dolů před její výdrží a profesionalitou.

To, co kritici nejvíc ocenili, byla její schopnost dokonale vystihnout ducha osmdesátých let. Jako by tam tehdy sama žila! Každé gesto, každý pohled - všechno sedělo jak ulité. A ta atmosféra? Však si vzpomeňte na vlastní zážitky z té doby, nebo z vyprávění rodičů.

Není divu, že se film stal odrazovým můstkem její kariéry. Vždyť ukázala, že zvládne náročnou roli s grácií a přirozeností, která se jen tak nevidí. A co je nejdůležitější? Dodnes se na Něžné vlny díváme s úsměvem a nostalgií - přesně jak to má u dobrého filmu být.

Hlavní role v seriálu Ordinace

Kdo by neznal Bělu Páleníkovou? Tahle oblíbená postava z Ordinace v růžové zahradě, kterou bravurně ztvárnila Valentýna Bečková, se stala součástí našich životů od roku 2008. Není divu - vždyť jsme s ní prožívali všechny ty životní kotrmelce, radosti i starosti.

Pamatujete, jak začínala? Z té nejisté mladé sestřičky, která se občas třásla před doktory, se postupně vyklubala sebejistá profesionálka. Přesně tak, jak to známe z vlastního života - člověk začíná s obavami a postupně roste.

A ty její příběhy? No, to byla jízda! Hlavně když se do jejího života připletl doktor David Suchý. To jsme všichni seděli jak přikovaní u televizí a drželi jí palce. Byly chvíle, kdy jsme s ní brečeli, a jindy zase jásali - přesně jako když fandíme nejlepší kamarádce.

Běla se nebála postavit čelem k pořádně těžkým věcem - ať už šlo o případy domácího násilí nebo boj s drogami. Valentýna to zahrála tak přirozeně, že člověk měl pocit, jako by sledoval skutečný příběh ze života, ne jenom seriál.

Z té naší Běly se nakonec stala vrchní sestra - a jak jí to slušelo! Z plachého kuřete vyrostla ve skutečnou lvici, která si poradila s každou překážkou. Přitom ale nezapomněla na to nejdůležitější - zůstala člověkem s velkým srdcem, přesně takovou, jakou jsme si ji zamilovali.

Není pochyb o tom, že Valentýna Bečková díky téhle roli ukázala, co v ní je. Vytvořila postavu, na kterou jen tak nezapomeneme - vlastně tak trochu kamarádku, která nám každý týden vstupovala do obýváků a stala se součástí našich životů.

Účinkování v televizním seriálu Ulice

Když se v roce 2018 objevila v Ulici nová tvář - Rozálie Macková - nikdo netušil, jak moc si ji diváci zamilují. Mladičká Valentýna Bečková vlila do role dcery Blanky a Davida Mackových svěží energii a něco, co seriálu do té doby chybělo.

Film	Rok	Role
Sněženky a machři	1982	Veronika Studničková
Jak svět přichází o básníky	1982	Borůvka
Jak básníci přicházejí o iluze	1985	Borůvka

Pamatujete si její první scény? To bouřlivé období, kdy se jako puberťačka potýkala s rozvodem rodičů? Z rebelky se postupně stávala mladá žena, která musela řešit první průšvihy, lásky i zklamání. A právě tyhle momenty Valentýna zvládla naprosto bravurně - zejména když její Rozálka prožívala trápení s Filipem.

Zlomový moment přišel s dilematem o budoucnosti. Kdo by neznal ty bouřlivé debaty s rodiči o tom, co dál po škole? Valentýna do těchto scén vložila tolik upřímnosti a skutečných emocí, že se v nich našel snad každý mladý divák.

S Hanou Holišovou, která hraje její seriálovou mámu, si sedly jako dvě puzzle. Jejich hádky i usmiřování působí tak přirozeně, že občas zapomenete, že sledujete seriál. Valentýna se mezi ostřílenými herci rozhodně neztratila - naopak, s každou epizodou roste jako herecká osobnost.

Z problémové puberťačky se postupně vyklubala sebevědomá mladá žena s jasnými cíli. Tahle proměna nebyla jen tak - vyžadovala od Valentýny pořádnou dávku hereckého umu. A že jí to šlo! Dnes patří k nejvýraznějším tvářím mladé generace v Ulici a její Rozálka si našla cestu k srdcím diváků všech věkových kategorií.

Pro Valentýnu je Ulice víc než jen role - je to její herecká škola života. Díky pravidelnému natáčení získala nejen zkušenosti, ale taky si vybudovala pevnou pozici v českém televizním rybníčku. A co víc - dokázala, že i seriálová tvorba může být kvalitní a uvěřitelná.

Spolupráce s režisérem Jiřím Vejdělkem

Valentýna Bečková se poprvé potkala s režisérem Jiřím Vejdělkem při natáčení Poslední aristokratky v roce 2018. Tahle spolupráce se ukázala jako naprostý jackpot pro oba - on v ní našel přirozený komediální talent, ona zase režiséra, který ji skutečně rozumí. V roli Marie Kostkové, holky ze šlechtické rodiny, co se vrací z Ameriky převzít starý zámek, prostě zazářila.

Jejich chemie na place byla tak skvělá, že spolu hned naskočili do dalšího projektu Věčně tvá nevěrná. Tady už dostala pořádně na frak s těžší charakterní rolí. Vejdělek o ní vždycky říkal, že umí s emocemi pracovat jako málokdo - žádné přehrávání, všechno přirozené a uvěřitelné.

Opravdový průlom přišel v roce 2021 s filmem Útěk do neznáma. Valentýna tam hrála ženu, co utíká před svojí minulostí, a bylo to něco! Kolik hodin spolu probírali každý detail postavy, každou scénu... A na plátně to bylo vidět.

Vejdělek je známý tím, že je na place pěkný puntičkář, ale s Valentýnou si sedli jako puzzle. Z jejich pracovního vztahu se stalo něco víc - tvůrčí partnerství plné vzájemného respektu. Valentýna často říká, že právě díky němu pochopila, o čem to filmování vlastně je.

Teď spolu chystají historický film z první republiky, kde si Valentýna střihne roli kontroverzní herečky. Vejdělek jí tu postavu napsal přímo na tělo. Jejich spolupráce je důkazem, že když si režisér s hercem rozumí, můžou spolu tvořit malé zázraky. A upřímně? To, co spolu dělají, patří k tomu nejlepšímu, co u nás vzniká.

Divadelní role a televizní tvorba

Valentýna Bečková, jedna z nejvýraznějších tváří českého divadla a filmu, si postupně vybudovala úctyhodnou kariéru plnou nezapomenutelných rolí. Na prknech Městského divadla Brno zazářila jako Markétka ve Faustovi - její ztvárnění této křehké postavy dojímalo diváky k slzám. Však si taky pamatuju, jak po premiéře lidé tleskali vestoje dobrých deset minut.

Průlom v televizním světě přišel se seriálem Ordinace v růžové zahradě, kde její sestřička Klára Novotná vnesla do příběhu svěží vítr. Tři roky bavila diváky svým přirozeným projevem a nakažlivým optimismem. Pak přišla role dvorní dámy v Císařovně Sissi - a najednou o ní věděl celý svět.

Rok 2019 byl pro Bečkovou zlomový - ve filmu Tichá noc předvedla strhující výkon jako máma, která se pere s životem. Kdo by si nepovzdechl nad jejím osudem? Nominace na Českého lva byla naprosto zasloužená. Na prknech Divadla Na Vinohradech pak dokázala, že i klasickou Raněvskou lze hrát moderně a přitom neztratit nic z původní hloubky postavy.

Její schopnost přetvářet se do nejrůznějších rolí je prostě úžasná - jednou je křehkou Ofélií, podruhé démonickou Lady Macbeth. V dabingu její hlas poznáte na první poslech, v rozhlase dokáže jen tónem hlasu vyprávět celé příběhy. A když ji potkáte na ulici? Usměvavá, skromná, jako by ty všechny úspěchy byly samozřejmostí.

Ocenění a nominace za herecké výkony

Valentýna Bečková není jen další tváří českého filmu - je to skutečná umělecká síla, která si svou cestu ke slávě vydobyla poctivou prací a neskutečným talentem. Když v roce 2018 přebírala Českého lva za Tichou bolest, málokdo v sále udržel slzy. Její ztvárnění zoufalé matky hledající své dítě zasáhlo každého přímo do srdce.

Karlovarský festival ji zná jako svou dvojnásobnou hvězdu. Nejdřív zazářila v Posledním večeru, pak přišly Skleněné dny. A i když hlavní cenu tehdy nepřivezla domů, světová kritika si ji nemohla vynachválit.

To, jak bravurně zvládla roli rebelující umělkyně v Nočních motýlech, jí vyneslo Cenu české filmové kritiky. Dokázala v sobě najít tu správnou rovnováhu mezi drsnou skořápkou a křehkou duší své postavy. A divadlo? Tam excelovala jako Virginia Woolfová - však taky byla ve hře o Thalii!

Když ji v Novém Městě nad Metují ocenili za přínos komedii, všichni věděli, že je to zasloužené. Vždyť kdo by neznal její úžasné role v Lásce na druhý pohled nebo Třech přáních pro Lucii?

Berlín 2021 byl dalším důkazem jejího mimořádného talentu. Zimní královna okouzlila mezinárodní porotu a nominace na Evropskou filmovou cenu na sebe nenechala dlouho čekat.

Febiofest 2022 jí vzdal hold za její odvahu podporovat mladé talenty a experimentovat. A Praha? Ta ji začátkem roku 2023 ocenila za to, že dělá našemu filmu tak skvělé jméno. Valentýna prostě dokazuje, že když máte talent, srdce na pravém místě a nebojíte se tvrdě pracovat, svět filmu vám leží u nohou.

Nejnovější filmové a televizní projekty

Valentýna Bečková se v posledních letech proměnila v jednu z nejvýraznějších tváří českého filmu a televize. Její průlomová role přišla v roce 2023 s dramatem Poslední léto, kde brilantně ztvárnila fotografku hledající své místo v životě. Jižní Morava se stala kouzelnou kulisou pro tento příběh, který jí vynesl zaslouženou nominaci na Českého lva.

Pak přišel zlom v podobě evropského projektu Behind the Shadows. Natáčení mezi Prahou a Berlínem jí otevřelo dveře do světa mezinárodní produkce. Seriál si získal srdce diváků napříč Evropou a dnes ho můžete sledovat na všech hlavních streamovacích službách.

Teď zrovna finišuje s natáčením Tichých dnů, kde hraje odvážnou novinářku, co se nebojí jít po krku mocným. Martin Novotný ji obsadil přesně proto, že umí dodat postavám skutečnou hloubku a uvěřitelnost.

Na obzoru se už rýsuje velkolepý projekt Království stínů, historický seriál z doby třicetileté války. Bečková se kvůli roli šlechtičny učí jezdit na koni a šermovat - prostě makačka jak na středověkém bojišti. Točí se na těch nejkrásnějších hradech a zámcích po celém Česku.

Dneska patří k těm hercům, po kterých režiséři skočí, jen se objeví. Není divu - zvládne všechno od reklam přes moderování až po náročné dramatické role. Sama říká, že si projekty vybírá srdcem a musí ji hlavně bavit.

Co bude dál? Už teď má v kapse roli v romantické komedii Láska na druhý pokus a chystá se převléknout do bílého pláště v novém pokračování legendární Nemocnice na kraji města. Její diář praská ve švech a to je jen dobře - tahle holka má před sebou ještě hodně zajímavých rolí.

Charakteristické role a herecký styl

Když se řekne Valentýna Bečková, většině z nás se vybaví silná ženská osobnost s nezaměnitelným charakterem. Tahle úžasná herečka uměla zahrát cokoliv - od rozpustilé holky ze sousedství až po důstojnou dámu, co vás propálí pohledem skrz naskrz.

Měla v sobě něco magického - ten její specifický způsob hraní, kdy nemusela ani mluvit, a přesto jste přesně věděli, co si její postava myslí. Stačil jediný pohled, gesto nebo změna výrazu a divák byl vtažený do příběhu.

Osmdesátá léta? To byla její zlatá éra. Na obrazovkách zářila jako doktorka v nemocnici nebo právnička v soudní síni. Nezapomenutelná byla třeba v roli učitelky, která se nebála postavit tehdejšímu režimu - to byl výkon, ze kterého běhal mráz po zádech.

Uměla být vážná i vtipná, někdy obojí najednou. Její emoce na plátně gradovaly tak přirozeně, že člověk zapomněl, že se dívá na herečku. Když se smála, smáli jsme se s ní, když plakala, tahala nám slzy z očí.

S přibývajícími roky jako by rostla i její herecká síla. V rolích starších dam dokázala být moudrá i jízlivá, laskavá i pekelně přísná. Pamatujete, jak dokázala jedním pohledem zpražit drzého teenagera v tom seriálu z devadesátek?

V posledních letech své kariéry nepotřebovala velká gesta ani dlouhé monology. Stačilo ticho a drobný úsměv - a divák věděl všechno. Tenhle minimalistický styl ji provází dodnes, kdy občas zazáří v rolích babiček, které mají větší grády než lecjaká mladá rebelka.

Významné partnerské scény ve filmech

Valentýna Bečková nám během své herecké dráhy předvedla řadu nezapomenutelných výkonů, které doslova braly dech. Její role ve snímku Noční motýli z roku 1987 patří k tomu nejlepšímu, co český film nabídl. Když se na plátně setkala s Jiřím Bartoškou, jiskřilo to mezi nimi tak, že divákům běhal mráz po zádech.

To, jak dokázala s každým hereckým partnerem vytvořit naprosto jedinečnou atmosféru, bylo prostě fascinující. Vezměte si třeba její společné scény s Ondřejem Vetchým v Posledním létě. Ta chemie mezi nimi byla tak silná, že se o nich pak ještě měsíce šuškalo po kavárnách.

Když v roce 1991 natáčela Tichou bolest, předvedla s Viktorem Preissem takový koncert herectví, že se tajil dech. Stačil jeden pohled, jedno gesto, a všichni věděli, co se jejich postavám honí hlavou.

S Jaromírem Hanzlíkem v Návratu domů ukázali, jak vypadá skutečná manželská krize. Ta bouřková scéna na konci? Natáčelo se v opravdové průtrži mračen a výsledek byl prostě magický.

V Letní romanci pak s Pavlem Zedníčkem rozesmávali publikum tak přirozeně, jako kdyby si jen tak povídali u kávy. Jejich první setkání v kavárně se dodnes používá jako ukázka dokonalého komediálního timing.

Vrchol její kariéry přišel s Podzimním valčíkem, kde znovu excelovala po boku Ondřeje Vetchého. Jejich tanec v dešti se stal symbolem lásky, která nezná věkové hranice.

Bečková zkrátka dokázala s každým svým filmovým partnerem vytvořit něco výjimečného, něco, co se navždy zapsalo do historie českého filmu. Každá její role byla jako další mistrovský tah na pomyslné šachovnici hereckého umění.