Nejlepší české filmy posledních 80 let: Od Svěráka po Menzela

et

...

Et. Malé slovo, ale v kontextu nejlepších českých filmů za posledních 80 let skrývá obrovský význam. Et je spojka, která propojuje generace filmařů, herecké legendy i filmové fanoušky napříč dekádami. Od poetiky Formana a Menzela, přes humor Svěráka a Smoljaka, až po syrovost a hloubku současných děl – et propojuje všechny tyto světy do jednoho fascinujícího celku.

Je to právě et, které nám umožňuje vnímat vývoj české kinematografie v celé jeho šíři. Od černobílého obrazu po digitální technologie, od budovatelských témat po intimní dramata – et nás provází na této cestě a připomíná nám, jak bohatá a pestrá je historie českého filmu.

Ať už vzpomínáme na nestárnoucí klasiky jako "Ostře sledované vlaky" nebo "Vesničko má středisková", nebo se necháváme unést současnými hity jako "Kolja" nebo "Pouta", et je tím neviditelným pojítkem, které nás spojuje s filmovým odkazem minulosti a zároveň otevírá dveře do budoucnosti.

Komedie

Česká kinematografie se může pochlubit bohatou a pestrou historií komediálního žánru. Během posledních 80 let vznikla řada filmů, které baví diváky napříč generacemi. Mezi ty nejvýznamnější patří nestárnoucí klasiky jako „Marečku, podejte mi pero!“, které s humorem a nadhledem reflektuje tehdejší socialistickou realitu. Neméně oblíbený je i film „Vesničko má středisková“, jenž s laskavým humorem vykresluje život na české vesnici. Oba filmy se staly nedílnou součástí české kultury a jejich hlášky zlidověly.

V 90. letech minulého století se objevily nové komediální talenty a s nimi i svěží vítr do žánru. Filmy jako „Pelíšky“ od Jana Hřebejka s humorem a nostalgií vzpomínají na období konce 60. let. Naopak satirický pohled na porevoluční dobu nabízí film „Dědictví aneb Kurvahošigutntág“ od Věry Chytilové.

V posledních letech se česká komedie těší velké divácké přízni. Svědčí o tom úspěchy filmů jako „Žízeň“ od Bohdana Slámy, „Okresní přebor – Poslední zápas Pepíka Hnátka“ od Jana Prušinovského nebo „Vratné lahve“ od Jana Svěráka. Tyto filmy dokazují, že česká komedie má stále co nabídnout a dokáže diváky bavit inteligentním humorem, silnými příběhy a skvělými hereckými výkony.

Dramata

Česká kinematografie se za posledních 80 let může pochlubit řadou dramat, která si získala srdce diváků i uznání kritiků. Tato díla často reflektovala složitou společenskou a politickou situaci v Československu a později v České republice. Mezi nejvýznamnější dramata 80. let patří například film "Ostře sledované vlaky" (1966) režiséra Jiřího Menzela, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Tento snímek s humorem a nadhledem líčí příběh mladého výpravčího za druhé světové války. Dalším významným filmem je "Hoří, má panenko" (1967) režiséra Miloše Formana, satirická komedie o nekompetentnosti a absurdnosti komunistického režimu.

V 90. letech se česká dramata začala více orientovat na individuální příběhy a témata. Příkladem může být film "Kolja" (1996) režiséra Jana Svěráka, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Tento dojemný příběh o nečekaném přátelství mezi starým mužem a malým ruským chlapcem si získal srdce diváků po celém světě. Mezi další významná dramata 90. let patří například filmy "Musíme si pomáhat" (2000) režiséra Jana Hřebejka, "Samotáři" (2000) režiséra Davida Ondříčka nebo "Pupendo" (2003) režiséra Jana Hřebejka.

V posledních letech se česká dramata těší velkému diváckému zájmu. Mezi nejúspěšnější filmy patří například "Kobry a užovky" (2015) režiséra Jana Prušinovského, "Masaryk" (2016) režiséra Julia Ševčíka nebo "Havel" (2020) režiséra Slávka Horáka. Tato díla se často věnují kontroverzním tématům a historickým událostem, které formovaly českou společnost.

Sci-fi a fantasy

Česká kinematografie sice není ve světě proslulá žánrem sci-fi a fantasy, přesto se v uplynulých 80 letech objevily snímky, které si zaslouží pozornost. V 50. letech to byl Karel Zeman se svými inovativními trikovými filmy inspirovanými Julesem Vernem, jako je Vynález zkázy (1958). Zemanův rukopis, kombinující hraný film s animací a loutkami, mu vynesl mezinárodní uznání a dodnes fascinuje diváky.

V 70. a 80. letech se žánru chopila i televize. Vznikají seriály jako Návštěvníci (1983) nebo filmové pohádky s prvky fantasy, například Třetí princ (1982) či S čerty nejsou žerty (1984). Tyto filmy a seriály se staly nedílnou součástí dětství mnoha diváků a dodnes si drží kultovní status.

Po roce 1989 se česká sci-fi a fantasy ve filmu objevuje spíše sporadicky. Za zmínku stojí například Kytice (2000) s temnou atmosférou a působivými vizuálními efekty. V posledních letech se blýská naděje na oživení žánru, o čemž svědčí i úspěch filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! Remix (2020), který vtipně aktualizuje odkaz klasické české komedie s prvky sci-fi.

Ačkoliv česká sci-fi a fantasy produkce nepatří k nejrozsáhlejším, může se pochlubit několika originálními a kvalitními díly, která si i po letech uchovávají své kouzlo a inspirují další generace filmařů.

Filmy pro děti

Česká kinematografie se vždy pyšnila silnou tradicí filmů pro děti a mládež. Za posledních 80 let vznikla celá řada snímků, které baví a inspirují generace malých diváků. Mezi nestárnoucí klasiky patří pohádky režiséra Václava Vorlíčka, jako jsou Tři oříšky pro Popelku (1973) s Libuší Šafránkovou nebo Jak se budí princezny (1977) s Janou Preissovou. Tyto filmy okouzlují dodnes svými kostýmy, písničkami a nadčasovým humorem.

Z dobrodružných filmů pro mládež stojí za zmínku například snímky režiséra Oldřicha Lipského Ať žijí duchové! (1977) s Jaroslavem Kemrem a Věra Ferbasová, nebo Tři veteráni (1983) s Petrem Čepkem a Rudolfem Hrušínským. Tyto filmy se vyznačují napínavým dějem, sympatickými hrdiny a vtipnými dialogy.

Ani v posledních letech česká kinematografie nezapomíná na dětského diváka. Mezi úspěšné filmy z poslední doby patří například animovaný snímek Lichožrouti (2016) režisérky Galiny Miklínové, který získal Českého lva za nejlepší animovaný film, nebo pohádka režiséra Jana Svěráka Tři bratři (2014) s hudbou Jaroslava Uhlíře. Tyto filmy dokazují, že i v dnešní době dokáží čeští filmaři oslovit dětského diváka a nabídnout mu kvalitní a zábavnou podívanou.

Dokumentární filmy

Česká kinematografie se nepyšní jen silnou fikční tvorbou, ale i bohatou tradicí dokumentárních filmů. Během posledních 80 let se na poli dokumentu objevila celá řada talentovaných tvůrců, kteří svými díly reflektovali společenské změny, historické události i každodenní život v Československu a později v České republice.

Mezi nejvýznamnější dokumentaristy patří bezesporu Karel Vachek, jehož snímky "Spřízněni volbou" a "Český sen" se staly kultovními díly s nadčasovým přesahem. V 80. letech zaujaly filmy Heleny Třeštíkové, která se dlouhodobě věnuje sledování lidských osudů, například v dokumentární sérii "Manželské etudy" nebo "René".

Významnou stopu v českém dokumentu zanechal i Jan Špáta, autor snímků "Olmer" a "Největší z Čechů", a také Filip Remunda a Vít Klusák, tvůrci provokativních dokumentů "Český sen" a "V síti".

V posledních letech se český dokument těší mezinárodnímu uznání, o čemž svědčí úspěchy filmů jako "Švéd v žigulíku" Petra Horkého, "Bratr Jan" Petra Václava nebo "Hra na prezidenta" Miroslava Janka. Tyto filmy dokazují, že český dokumentární film je stále živý a dokáže oslovit diváky po celém světě.

Krátké filmy

Krátkometrážní tvorba sehrála v českém filmu za posledních 80 let nezastupitelnou roli. Ačkoliv se často nedostává do takového povědomí široké veřejnosti jako celovečerní filmy, skrývá v sobě nesmírný tvůrčí potenciál a originalitu. Právě v krátkých filmech dostávali příležitost začínající režiséři experimentovat s formou a vyprávěním, což mnohdy vedlo k objevení nových talentů a směrů v české kinematografii.

Mezi nejvýraznější krátké filmy 80. let patří například snímky z prostředí animovaného filmu, jako byl "Možnosti dialogu" Jana Švankmajera, který si vysloužil Zlatého medvěda v Berlíně. V 90. letech se pak objevují krátké filmy reflektující společenské změny po pádu komunismu, jako například "Jízda" Jana Svěráka, jež získala nominaci na Oscara.

V posledních dvou dekádách se český krátkometrážní film těší velkému mezinárodnímu uznání. Filmy jako "Tramvaj" Kristýny Nedvědové nebo "Špina" Terezy Nori si získaly ceny na prestižních festivalech v Cannes a v Benátkách. Tyto úspěchy dokazují, že i v krátkometrážní tvorbě dokáží čeští filmaři držet krok se světovou špičkou a přinášet originální a působivé příběhy.

Nejlepší české filmy posledních 80 let? To je těžká otázka! Každá dekáda přinesla něco unikátního, od poetiky Formanových děl, přes absurdní humor Svěráka a Smoljaka, až po syrovost filmů nové vlny. Vybrat jen pár z nich by bylo nefér vůči těm, které bych opomenul.

Prokop Novotný

Animované filmy

Česká kinematografie se pyšní bohatou historií animované tvorby, která sahá až do 30. let 20. století. Během 80. let minulého století se české animované filmy těšily mezinárodnímu uznání, a to i přes omezení kladená tehdejším režimem. Mezi nejvýraznější tvůrce této éry patří bezpochyby Břetislav Pojar s filmy jako "Potkali se u Kolína" a "Dášenka, čarovat umím", které dodnes baví malé i velké diváky. Za zmínku stojí i legendární večerníčky Hermíny Týrlové "Večerníček" a "Říkání o víle Amálce".

V posledních 80 letech se český animovaný film dále rozvíjel a obohacoval o nové techniky a styly. Vedle klasické loutkové animace se prosazuje i počítačová animace, jak dokazuje úspěch filmů "Fimfárum" a "Lichožrouti" od Aurel Klimta. Mezi mladší generací tvůrců zaujala animátorka Daria Kaščejeva se svým krátkým filmem "Dcera", který získal nominaci na Oscara. České animované filmy se i nadále prezentují na mezinárodních festivalech a získávají si srdce diváků po celém světě.

Hudební filmy

Osmdesát let české kinematografie nám přineslo nespočet hudebních skvostů, které oslovily diváky napříč generacemi. Od klasických muzikálů po hudebně laděná dramata, český film vždy uměl mistrně propojit hudbu s příběhem a vytvořit tak nezapomenutelnou atmosféru.

Mezi legendární snímky patří Starci na chmelu, muzikál plný chytlavých melodií a optimismu, který si získal srdce diváků všech věkových kategorií. Stejně tak Šakalí léta s hudbou Ivana Hlase nás přenesla do pražských ulic 60. let a ukázala sílu rock and rollu v době, kdy byl zakázaný.

Zapomenout nesmíme ani na poetiku filmů Miloše Formana, kde hudba hraje klíčovou roli. Ať už je to temperamentní jazz v Amadeovi nebo melancholické melodie v Láskách jedné plavovlásky, Forman mistrně využíval hudbu k dokreslení atmosféry a emocí.

V posledních letech se objevují nové talenty, které s hudebním filmem dokáží pracovat inovativně a svěže. Příkladem může být film Kobry a užovky, drsné drama z prostředí severočeského pohraničí, kde hudba podtrhuje syrovost a bezvýchodnost situace.

Hudební film má v české kinematografii své pevné místo a stále má co nabídnout. Díky talentu českých filmařů a skladatelů se můžeme těšit na další hudební zážitky, které obohatí naše filmové obzory.

0 Významní režiséři

Epocha nejlepších českých filmů za posledních 80 let by nebyla úplná bez zmínky o režisérech, kteří jim vdechli život. Jména jako Karel Kachyňa, Vojtěch Jasný, Jiří Menzel či Věra Chytilová rezonují dodnes a jejich filmy patří k pilířům české kinematografie. Kachyňovy snímky "Ucho" a "Láska mezi kapkami deště" uchvacují syrovou autentičností a kritickým pohledem na tehdejší společnost. Jasného "Všichni dobří rodáci" zase dojímají silným příběhem o přátelství a zradě na pozadí kolektivizace vesnice. Menzel, držitel Oscara za film "Ostře sledované vlaky", si získal diváky svým specifickým humorem a nadhledem, který prostupuje i jeho dalšími díly, jako jsou "Vesničko má středisková" či "Rozmarné léto". Chytilová, jediná žena v této sestavě, šokovala a provokovala svými experimentálními filmy, z nichž "Sedmikrásky" a "Ovoce stromů rajských jíme" se staly kultovními záležitostmi. Tito a mnozí další talentovaní režiséři utvářeli tvář českého filmu po dobu několika desetiletí a jejich díla dodnes inspirují a oslovují diváky napříč generacemi.

1 Herecké legendy

Česká kinematografie se může pochlubit celou řadou hereckých legend, jejichž hvězdy zazářily právě v průběhu uplynulých 80 let. Mezi nejvýraznější osobnosti patří bezesporu Vladimír Menšík, jehož komediální talent a nezapomenutelný hlas mu vynesly nesmrtelnost v srdcích diváků. Jeho role ve filmech jako Vesničko má středisková, Marečku, podejte mi pero! či Což takhle dát si špenát jsou dodnes zárukou skvělé zábavy. Stejně tak nelze opomenout geniálního Radovana Lukavského, jehož charismatické herectví a pronikavý pohled zanechaly nesmazatelnou stopu v dramatech jako Vyšší princip či Ostře sledované vlaky.

Ženský element pak skvěle reprezentovala například Stella Zázvorková, královna komediálního žánru, která nás bavila ve filmech S tebou mě baví svět, Vrchní, prchni! či Pelíšky. Její přirozený humor a bezprostřednost z ní učinily jednu z nejoblíbenějších hereček napříč generacemi. Vedle ní se na filmovém plátně blýskla i Libuše Šafránková, která si svými rolemi v nestárnoucích pohádkách Tři oříšky pro Popelku či Princ a Večernice získala srdce malých i velkých diváků.

Tito a mnozí další talentovaní herci a herečky se stali nedílnou součástí české filmové historie a jejich výkony dodnes inspirují a baví diváky napříč generacemi. Jejich talent a charisma z nich učinily legendy, na které se nezapomíná.

2 Ocenění a festivaly

Česká kinematografie se za posledních 80 let může pochlubit řadou úspěchů na mezinárodní scéně. Naše filmy sbíraly ocenění na prestižních festivalech, jako jsou Cannes, Berlín či Benátky. Mezi nejvýznamnější počiny patří bezesporu oscarový film Kolja Jana Svěráka z roku 1996. Dalším filmem, který si vysloužil nominaci na Oscara, byl film Musíme si pomáhat Jana Hřebejka z roku 2000. Obě tato dramata si získala srdce diváků i kritiky po celém světě a stala se důkazem kvality české filmové tvorby.

Kromě Oscarů se české filmy prosadily i na dalších významných festivalech. Například film Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela z roku 1966 získal Zlatého medvěda na Berlinale. Film Marketa Lazarová Františka Vláčila z roku 1967 je pak považován za jeden z nejlepších českých filmů všech dob a získal řadu ocenění, včetně Křišťálového glóbu na MFF Karlovy Vary. V posledních letech se daří i mladší generaci filmařů, o čemž svědčí například úspěch filmu Bába z ledu Bohdana Slámy na Berlinale 2017, kde získal cenu za nejlepší režii.

Tyto úspěchy na mezinárodní scéně jsou důkazem toho, že česká kinematografie má co nabídnout i světovému publiku. Naše filmy se vyznačují silnými příběhy, skvělými hereckými výkony a osobitým rukopisem režisérů. I v budoucnu se tak můžeme těšit na další kvalitní filmy z české produkce, které budou sbírat ocenění a oslovovat diváky po celém světě.

3 Vliv na českou kulturu

Nejlepší české filmy 80. let a nejlepší české filmy posledních 80 let se nesmazatelně zapsaly do kulturního povědomí národa. Ovlivnily generace filmařů, herců i diváků a staly se nedílnou součástí české identity. Snímky jako „Marečku, podejte mi pero!“, „Vesničko má středisková“ či „Kolja“ s humorem i vážností reflektovaly tehdejší společenskou situaci a nadčasovým způsobem pojmenovávaly univerzální lidské otázky. Tyto filmy bavily, dojímaly, ale také provokovaly k zamyšlení a diskuzi.

Fenomén filmových hlášek, které zlidověly a používají se dodnes, svědčí o silném sepětí těchto děl s běžným životem. Postavy z kultovních filmů, ztvárněné legendárními hereckými osobnostmi, se staly ikonami a jejich repliky se staly součástí každodenní konverzace. Filmy tak překročily hranice filmového plátna a pronikly do každodenního života, čímž utvářely a obohacovaly českou kulturu.

Vliv těchto filmů je patrný i v současné české kinematografii. Mladí tvůrci se k nim často hlásí jako ke své inspiraci a navazují na jejich odkaz. Nejlepší české filmy posledních 80 let tak představují nejenom cenný archivní materiál, ale také živoucí a inspirativní zdroj pro současnou tvorbu.

4 Kde filmy sledovat

Naštěstí pro filmové nadšence existuje v dnešní době spousta možností, jak si užít ty nejlepší české filmy z posledních 80 let. Klasiky jako "Marečku, podejte mi pero!" nebo "Vesničko má středisková" snad nikdy neomrzí a streamovací služby jako Netflix, HBO Max a Amazon Prime Video je mají ve svém repertoáru. Pro ty, kteří preferují spíše fyzické nosiče, jsou tu DVD a Blu-ray disky, které se dají sehnat v obchodech s filmy nebo online. A nesmíme zapomenout ani na filmové kluby a kina, které občas pořádají projekce starších českých filmů. Takže ať už dáváte přednost pohodlí domova nebo kouzlu velkého plátna, není důvod, proč si nedopřát filmový večer s těmi nejlepšími českými filmy posledních 80 let.

Nejlepší České Filmy Posledních 80 Let

Film	Režisér	Rok vydání	Hlavní téma
Obecná škola	Jan Svěrák	1991	Nostalgická komedie o dospívání
Kolja	Jan Svěrák	1996	Drama o nečekaném přátelství
Tři oříšky pro Popelku	Václav Vorlíček	1973	Pohádka

5 Závěr: Zlatá éra?

Po zhlédnutí tolika skvostů české kinematografie z posledních 80 let vyvstává otázka: Byla některá z těchto dekád skutečnou "zlatou érou"? Šedesátá léta s Novou vlnou a filmy jako "Hoří, má panenko" nebo "Obchod na korze" si jistě zaslouží obdiv. Sedmdesátá léta zase přinesla silné příběhy s legendárními postavami v podání Jiřího Menzela, Věry Chytilové a Oldřicha Lipského. Osmdesátá léta, ač poznamenaná normalizací, nabídla originální tvorbu Jana Svěráka a Zdeňka Svěráka. A co teprve současná tvorba s filmy jako "Kolja", "Pouta" nebo "Šarlatán"?

Je těžké, ne-li nemožné, vybrat jedno jediné období a označit ho za to "nejlepší". Každá dekáda měla svá specifika, své limity i možnosti. Důležité je, že český film vždy dokázal oslovit diváky, ať už humorem, dramatem nebo silným příběhem. Ať už se jednalo o satirickou komedii, psychologické drama nebo historický film, vždy se našli tvůrci, kteří dokázali promluvit k srdcím i myslím diváků. A to je možná tou největší odměnou pro všechny, kteří se na vzniku těchto filmů podíleli. Budoucnost ukáže, zda se i nadále podaří udržet vysokou laťku a zda se dočkáme další "zlaté éry" českého filmu.